O Proseccu

To, že Prosecco je perlivé víno, které pochází z Itálie, už asi nikoho nepřekvapí. Každý určitě zná i "šampaňské", které je pojmenováno podle oblasti Champagne, kde réva, ze které se vyrábí, roste. Dříve se Prosecco považovalo za "šampaňské" chudých. Dnes už tomu tak ale dávno není a Prosecco díky své příjemné lehké a ovocno květinové chuti získalo v posledních letech na velké oblibě.

Prosecco se nazývá Proseccem po odrůdě vína, která se tak původně jmenovala. Toto pojmenování získala po vesničce, která se stala součástí Trestu. Po roce 2009 ale získala pojmenování Glera a název Prosecco určuje právě jedinečný původ vína. Tato odrůda roste pouze na vinicích severní Itálie v oblasti Veneto a Friuli Venezia Giulia. Prosecco je tedy vyráběné z révy Glera a může obsahovat maximálně 15% jiných bílých odrůd vína, aby bylo možné Prosecco nazývat Proseccem.

Hlavní a nejznámější dělení Prosecca jsou DOC a DOCG zkratky na lahvi. Každý si jich určitě už všiml, ale ne každý ví, co znamenají. DOC tedy v doslovném překladu znamená Denominazione di Origine Controllata neboli kontrolované označení původu a toto označení se používá pro Prosecca z některé z devíti provincií regionů Veneto nebo Friuli Venezia Giulia. Pokud je však na lahvi označení DOCG, resp. Prosecco Superiore DOCG, jde o Prosecco s kontrolovaným označením původu s garancí, neboli Denominazione di Origine Controllata e Garantita . Tato vína můžou pocházet pouze a jen z oblastí mezi městy Valdobbiadene a Conegliano (Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG) nebo z okolí města Asolo (Asolo Prosecco Superiore DOCG). A odtud pochází i všechna naše lahvová prosecca s označením DOCG a Spumante vína, která si z rodinného vinařství z této oblasti dovážíme.

Další vlastnost, která může Prosecca odlišovat, je perlení. Nejvíce perlivá Prosecca jsou SPUMANTE, o něco méně bublinek má FRIZZANTE a tichá vína jsou označována jako TRANQUILLO. Pro představu tlak v lahvi u Spumante vína je od 3,5 baru a výše, v jedné lahvi může být údajně až 49 miliard bublinek a špunt vyletí rychlostí až 45 km/h. Bublinky jsou jemné, ale perlení je dlouhotrvající a výrazné. U Frizzante je pak lahev pod tlakem do 2,5 baru a bublinky jsou větší a víno perlí jemně a kratší dobu. 

Co určitě zajímá hodně z nás, je zbytkový cukr obsažený ve víně. Ten většinou určuje konečnou chuť a to, zda si oblíbíme to nebo ono víno. Tento aspekt určuje označení EXTRA BRUT, kde žádný zbytkový cukr není, označení BRUT, pod kterým se skrýva od 0 do 12g zbytkového cukru na litr vína, EXTRA DRY, kde najdeme cukru 12-17g/l a nakonec označení DRY, kdy víno obsahuje zbytkového cukru nejvíce a to 17-32 g/l.

Nejčastěji používanou metodou k výrobě Prosecca, je metoda CHARMAT, kdy dochází k druhotnému kvašení v nerezových tancích. Méně používanou je pak metoda CHAMPENOISE, kdy druhotné kvašení probíhá již přímo v lahvi. 

Pokud hledáte víno, které se hodí vesměs naprosto ke všemu, k dezertu, aperitivu, hlavnímu jídlu, v kteroukoli denní dobu a máte navíc rádi i míchané drinky, pak je Prosecco ideální volba. Vždy ho pijte dobře vychlazené, ideální teplota je asi 5-7°C, někdo má radši teplotu nepatrně vyšší, ale malá rada je, že čím méně zbytkového cukru Prosecco obsahuje, tím více by mělo být vychlazené pro maximální požitek.

Obecně platí to, že výroba Prosecca je v Itálii opravdu hlídána, vinaři jsou pod přísným drobnohledem, dochází k častým rozborům a kontrolám kvality a tak je to také v naprostém pořádku.

Naše bílé stáčené "prosecco" se ve oficiálně Proseccem nazývat nesmí a proto ty uvozovky. Je to jen a pouze z toho důvodu, že se Prosecco nesmí stáčet do KEGů a smí se pouze lahvovat. Proto KEG nesmí být oficiálně označen Proseccem. I přesto se ale jedná o 100% Glera, vyráběné naprosto stejnou metodou, ze stejného vína. Jednoduše je to prosecco, ale v KEGu a proto tedy oficiálně Frizzante Glera.